Na gymplu jsem se shodou náhod a nevysvětlitelných
okolností dostala do výběrové skupiny, která se měla během roku
připravit na Cambridgeskou zkoušku FCE. Chodila jsem jeden semestr
a nepřišlo mi, že bych se jakkoliv zlepšila. Možná to bylo i tím, že
mi to v mých 17 letech nepřišlo důležité dělat si jakoukoliv zkoušku
z angličtiny a moc jsme se zkrátka neučila. Jediné, na co jsem
myslela, bylo, kam půjdu večer na pivo a který z mých vrstevníků je
nejhezčí. Po půl roce jsem tohoto anglického snažení nechala. Výhodou
kurzu bylo, že byl v rámci školy a byl zadarmo. Když jsme tehdá
učiteli říkala, že se na FCE ještě tě necítím, klavíroval do mne,
že nemám promarnit svoji šanci. Tvrdil mi, že když si zkoušku budu
chtít v budoucnu udělat, tak budu muset začít zase od znova a navíc
budu muset platit těžké peníze za kurz. V něčem měl pravdu, ale v něčem
ne.
Na vysoké
jsem zjistila, že moje angličtina je na tom hodně mizerně. Přemýšlela jsem
co s tím a jediné, co mě napadlo, bylo přihlásit se do kurzu nějaké
jazykovky. Někdy je opravdu těžké najít ten vhodný kurz, jelikož všechny
večerní jsou poměrně rychle obsazeny a ty dopolední bylo pro mě těžké
zkombinovat se školou a prací.Nakonec jsem našla to, co jsme potřebovala a moje
vidina lepší angličtiny se kvapem blížila. Ale narazila jsem! Ne
všichni učitelé angličtiny vám pomohou. Nechci tvrdit, že daný učitel
byl v čemkoliv špatný, určitě spoustě žákům vyhovoval, ale mně
přišel prostě jako slizoun. Nedokážu popsat proč. Nakonec jsme od
půlky kurzu odmítla dále pokračovat. Něco ve mně zkrátka nechtělo
na lekce chodit a trávit tam 1,5 hodiny svého času.
Za ten půlrok jsme se nezlepšila ani o píď, možná to bylo i tím, že
jsme půlku kurzu vynechala. Ovšem dále mi vrtalo hlavou, co teda se svojí angličtinou
udělám. Jít do kurzu, aniž bych dopředu znala učitele, nechci, jelikož
nechci vyhodit svoje tvrdě našetřené peníze, tak co teď? Napadlo mě
potrénovat angličtinu někde v zahraničí a odjela jsem na 14 dní pracovat
jako dobrovolník do Španělska. Zkušenost to byla excelentní, bohužel
v jiných ohledech než ve zlepšení jazyka.
Ještě před odjezdem do Španělska mi můj kamarád doporučil Facebookovou
stránku Nina English Brno. Jedná se prý o učitelku na volné noze a na FB
dává dobré tipy, jak se člověk může učit sám online. Hned jsme stránku
začala navštěvovat a po návratu jsem si všimla, že Nina nabízí Kurz
zážitkové angličtiny. Co mě zaujalo, bylo především to, že se učilo bez
učebnic, zábavnou formou a s rodilými mluvčími. Kurz jsem absolvovala a
bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Naprosto jsme
změnila názor na angličtinu a vůbec na jakýkoliv jazyk. Do té doby
jsme se učila, jelikož jsme to brala jako nutnost, zkrátka něco
co potřebuju do životopisu. Po pár lekcích s Ninou jsem se do English
bláznivě zamilovala a byla pro mě radost se ji učit. Navíc jsme
v kurzu potkala mnoho rodilých mluvčí, kteří mi pomohli se rozmluvit a
posunout můj level o kousíček výš.
Dále jsem se dozvěděla, že se v Brně konají pravidelná
setkání cizinců, kde člověk může pokecat a případně si najít
nové kamarády. Znáte Na Stojáka? Kdo by neznal. Ale víte, že v Brně existuje
English Stand Up Comedy? Poměrně nepravidelné představení v brněnském
klubu ClubWash. Proč se nezasmát a zároveň nedostat jazyk snadněji do ucha.
Toto vše jsem poznala díky Nině a nejen to. Víc se soustředím na texty
písniček, abych jimlépe rozuměla, koukám se na filmy a seriály bez titulků a
snažím se číst zahraniční média. Nina mi otevřela oči a já pod
jejím vedením studuju už skoro dva roky. Za tuto dobu můžu
konečně vidět nějaký posun. Vím, proč chci studovat angličtinu, mám v
tom jasno a opravdu se zlepšuju. Hurááá!!!
Můj půlroční pobyt v Turecku mi hrozně moc pomohl v tom být si
v angličtině jistější. Nebát se mluvit, nebát se, že neporozumím či
se nedomluvím. Předtím, než jsem do Turecka odjela, jsem se vždycky hrozně
bála mluvit. I když tady píšu o tom, jak jsem se u Niny rozmluvila, pořád
jsme v sobě cítila nějaký blok. Nedokázala jsem si představit, že bych
pracovala s cizinci, či se s nimi dostávala každý den do kontaktu. I když
jsme ráda chodila na English meetingy pořád ve mně nějaký ten strach byl a
musela jsem ho překonávat. Po Turecku? Chachaaa! Nejraději bych
mluvila anglicky pořád, jelikož jsem na to byla skoro půl roku zvyklá. Hrozně
mi to chybí a jak jsem byla dřív neochotná mluvit s cizinci, teď to
vyhledávám.
Takže pobyt
v zahraničí, v anglicky mluvící zemi ještě lépe (já bohužel nemám osobní
zkušenost, ale jsme o tom hluboce přesvědčena), je pro jazyk to nejlepší a
je fuk, jaký jazyk se učíte a na jaké úrovni jste. Vždycky to pomůže, a to
i když jste úplný začátečník.
A příště napíšu něco o svých nejnovějších cílech v angličtině.
Ještě pár odkazů na závěr:
http://englishbrno.cz/ -
Nina English Brno, moje nejlepší učitelka angličtiny
https://www.facebook.com/groups/englishinbrno/ -
FB skupina, kde se pravidelně organizují English meetingy v Brně
https://www.facebook.com/groups/235711289814861/ -
English Stand Up Comedy
http://www.englishcentral.com -English
central, stránka kde se dají sledovat videa z YouTube s titulky a můžete se zde
i nahrát a počítač vyhodnotí vaši mluvenou angličtinu
To já zrovna řeším jak se rychle naučit anglicky a musím říct, že všeho nejvíc mi pomohlo, když jsem se začala na moje oblíbené seriály dívat v angličtině. Zezačátku jsem k tomu sice potřebovala titulky, ale to už je minulostí, protože teď všemu rozumím naprosto bez problému :)
OdpovědětVymazat